Plíseň ze zdi v koupelně: jak ji odstranit a nenechat vrátit

Plíseň ze zdi v koupelně se dá odstranit, pokud postupujete po krocích a odstraníte i příčinu, tedy vlhkost. Samotné přetření barvou nebo postřik chlorem ji skryjí jen na pár týdnů. Menší plochy zvládnete vyčistit sami s rukavicemi, rouškou a větráním. Větší porosty, napadený sádrokarton nebo zdravotní potíže jsou důvod přizvat odborníka. Postup níže ukazuje, jak na to.

Krok 1: zjistěte rozsah a příčinu

Nejdřív se podívejte, kolik plochy plíseň zabírá a kde se objevuje. Typická místa jsou rohy, okolí oken, spáry za vanou a stropy nad sprchou. Pokud se vrací pořád na stejném místě, příčina je tam. Kondenzace, tepelný most nebo prosakující rozvod jsou nejčastější.

Orientačně se uvádí, že plochy do čtvercového metru lze zvládnout svépomocí. Větší rozsah nebo plíseň, která zasáhla omítku do hloubky, vyžaduje posouzení odborníka. Také když se plíseň objeví na stěně za nábytkem, je pravděpodobně v zdi vlhkost. Tuto hranici berte jako vodítko.

Změřte vlhkost vzduchu levným vlhkoměrem. Doporučená relativní vlhkost v bytě se pohybuje zhruba mezi 40 a 60 procenty. Nad touto hodnotou plíseň prospívá. Koupelna po sprchování přirozeně stoupá.

Krok 2: chraňte sebe a okolí

Plíseň uvolňuje spóry, které mohou dráždit dýchací cesty a vyvolávat alergie. Použijte rukavice, roušku nebo respirátor a ochranné brýle. Alergici a astmatici by práci měli přenechat někomu jinému. Děti a těhotné ženy by měly být mimo prostor.

Zajistěte větrání. Otevřete okno a zavřete dveře do ostatních místností, aby se spóry nešířily. Podlahu zakryjte fólií. Textilie vyneste.

Nikdy neotírejte plíseň na sucho a nepoužívejte vysavač bez filtru. Rozvíří spóry do vzduchu. Postupujte vlhkou cestou. Pak je třeba materiál bezpečně zlikvidovat.

Krok 3: jak odstranit plíseň ze zdi v koupelně čištěním

Na hladké povrchy, jako jsou dlaždice a spáry, se hodí prostředky určené proti plísním, případně roztok s peroxidem vodíku nebo alkoholem. Naneste ho podle návodu, nechte působit a otřete vlhkou utěrkou. Silné případy vyžadují opakování. Řiďte se pokyny na obalu.

Prostředky s chlorem používejte opatrně a nikdy je nemíchejte s octem, kyselinami ani jinými čističi, protože vzniká jedovatý plyn. Chlor navíc zasahuje jen povrch a z porézní omítky plíseň nevytáhne. Větrání je nutné. Čisticí prostředky vždy používejte samostatně.

Napadenou omítku nebo malbu mechanicky odstraňte špachtlí až na zdravý podklad. Sádrokarton, který plíseň prorostla, patří vyměnit. Zbytky vložte do pytle a zlikvidujte. Povrch nechte vyschnout.

Krok 4: vysušit zeď

Po očištění nechte zeď dokonale vyschnout, což může trvat dny. Pomůže větrání, mírné vytápění a případně odvlhčovač. Neaplikujte nátěr na vlhký povrch. Plíseň by se vrátila.

Vyschnutí si ověřte. Pokud zeď zůstává chladná a vlhká, hledejte příčinu: netěsnost, poškozenou izolaci nebo tepelný most. Tento stav neřeší čistění, ale oprava. Případně pomůže stavební technik.

Zároveň zkontrolujte okolí. Spáry kolem vany a umyvadla vyplňte novým tmelem, protože starý bývá zdrojem vlhkosti. Případné úniky vody opravte. Čím dřív, tím lépe.

Krok 5: povrchová úprava

Po vyschnutí lze nanést penetraci a protiplísňový nátěr nebo omítku, případně speciální malbu pro vlhké prostory. Přípravky se liší, proto čtěte návod. Nátěr je prevence, ne zázrak. Bez odstranění vlhkosti ho plíseň prorůstá.

V koupelně volte materiály odolné vlhku: keramické obklady, silikonové spáry a omyvatelné barvy. Odolné povrchy se čistí snadněji. Dobře provedená hydroizolace je základ. Při rekonstrukci se na ni nešetří.

Pokud plíseň zasahuje omítku do hloubky, zvažte opravu celé plochy. Zakrytí barvou je dočasné. Dlouhodobé řešení vyžaduje odstranění příčin. Rozhodnutí pak patří vám.

Krok 6: větrání, které plíseň nepustí zpět

Po sprše a koupeli větrejte okamžitě. Otevřete okno dokořán na pár minut, nejlépe průvanem, místo trvalého pootevření. Pokud okno není, pomůže ventilátor s doběhem. Dveře do koupelny nechte po koupeli otevřené.

Ručníky sušte mimo koupelnu nebo na radiátoru s větráním. Stěny po sprchování setřete stěrkou. Menší množství vody znamená nižší vlhkost. Drobné návyky mají velký účinek.

V zimě nepřetápějte jen občas. Chladné stěny kondenzují vlhkost. Stabilní teplota bývá lepší než kolísání. Hlídejte vlhkoměr a držte ho pod šedesáti procenty.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo pro místní rozvoj ČR